Milují pískomilové písek?

5. července 2011 v 21:44 |  piskomilove
Pískomilové patří dnes vedle morčat, křečků a potkanů k nejčastěji chovaným hlodavcům. Nemalou měrou se o to jistě zasloužily jejich vlastnosti - většinou ne-koušou, jsou neustále zvědaví, snadno zkrotnou, téměř nepáchnou, jsou aktivní i ve dne, dobře se rozmnožují.

Přesto jsou znalosti o pískomilech mezi chovateli značně kusé a často zcela nesprávné. Vinu na tom má jistě i chovatelská literatura, která se těmto zvířatům u nás celkem důsledně vyhýbá - zatím vyšla jen jedna speciální příručka nevalné úrovně z pera Heleny Piersové (Bydlí s námi pískomil, FRAGMENT 1998)



a několik málo zmínek v obecněji pojatých publikacích. Český čtenář tak nalezne nejobsáhlejší pojednání o pískomilech v Brehmově Životě zvířat z roku 1927! Pokusme se nyní tento nedostatek alespoň poněkud napravit.

Český název pískomil vytvořil zakladatel pražské zoo, prof. Jiří Janda a použil jej poprvé ve svém Velkém ilustrovaném přírodopise všech tří říší k označení hlodavců z podčeledi Gerbillinae. Jméno je to mimořádně vydařené, protože téměř dokonale vystihuje základní vlastnost většiny pískomilů, kteří až na malé výjimky obývají

pouště, polopouště a písčité stepi. Jsou velice dobře přizpůsobeni životu v extrémních podmínkách. V létě, kdy se povrch půdy v jejich domovině rozpálí až na 60°C, vycházejí za potravou jen v noci a časně ráno, zatímco na jaře a na podzim jsou aktivní po celý den. V zimě se zdržují většinou v podzemí a na povrch vylézají jen za klidných a slunečných dnů. Pobytu v pouštních podmínkách odpovídá i jejich hospodaření s vodou. Jejich moč je velice koncentrovaná a navíc jsou schopni získávat vodu metabolicky, štěpením sacharidů obsažených v potravě. Proto ani v období, kdy jsou zcela odkázáni na stravu složenou ze suchých semen, nemusejí pít, aniž utrpí sebemenší újmu na zdraví.

Na zimu shromažďují pískomilové poměrně značné zásoby potravy, hlavně semen a kořínků (v jedné kolonii pískomila velkého bylo vybráno z podzemních zásobáren několik desítek kilogramů zrní). Během roku je však jejich potrava daleko různorodější a vedle nejrůznějších semen (hlavně čimišníku a jiných bobovitých rostlin) ji tvoří nadzemní i podzemní části rostlin, hmyz a jeho larvy, různí jiní bezobratlí živočichové i drobní obratlovci. Nevyhýbají se ani mršinám nebo okusování kostí a někdy u nich dochází i ke kanibalismu. Dost často ohlodávají kmeny a větve dřevin a v zemědělských oblastech dovedou natropit značné škody na kulturních rostlinách.

Většina druhů pískomilů si vyhrabává nory dvojího typu - jedny poměrně mělké a jednoduché, nejčastěji v hloubce mezi 20 až 80 centimetry, které jim slouží jako úkryty před nepřáteli, a druhé - o mnoho hlubší - které slouží jako nory

obytné. Ty někdy dosahují skutečně obdivuhodných rozměrů a většinou jsou domovem celého rodinného klanu, jehož samci hájí stavbu a její okolí před cizími vetřelci. Součástí obytné nory bývá i několik desítek zásobáren a větší počet hnízdních dutin, které slouží k výchově mlád'at. U pískomila velkého byla změřena celková délka chodeb v kolonii na 1350 m! Většina z nich prochází v hloubce 1 až 2 metrů pod povrchem, ale nory sloužící k přezimování mohou zasahovat až do 3 metrů. Také počet východů bývá v kolonii značně vysoký, často dosahuje počtu až tří set.

Vzhledem ke své početnosti jsou pískomilové důležitou součástí potravního řetězce a slouží za potravu četným plazům, dravým ptákům, sovám i mnoha masožravým savcům. Před nepřáteli je chrání jednak zbarvení, které lze ve většině případů označit jako kryptické, jednak bystré smysly. Po stranách postavené oči jim dovolují přehlédnout téměř celé okolí a neuvěřitelně jemný sluch dokáže vnímat i nízkofrekvenční zvuky, které vznikají třeba při mávání sovích křídel. Přes toto vybavení skončí mnoho pískomilů v žaludcích predátorů a úbytky musejí být vyvažovány poměrně rychlým množením. Samice většiny druhů mohou mít mláďata několikrát v roce a v jednom vrhu bývá 4-7 mláďat, ale neobvyklé nejsou ani vrhy s 12 mladými.

zdroj

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Myška Myška | Web | 27. července 2011 v 18:26 | Reagovat

no teda fakt díky za rady mám taky pískomila

2 Adik_prdik_bum Adik_prdik_bum | E-mail | 19. března 2017 v 14:26 | Reagovat

Budu mít pískomilná a tenhle článek mi hidně pomohl 😀👍🏼

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama